Jak si vybrat správný sukovník
Při výběru sukovníku rozhoduje především požadovaný průměr a hloubka otvoru, obráběný materiál, tvar ostří a způsob upnutí.
Neozubené sukovníky mají hladké, převážně souvislé obvodové ostří. Dobře vedou nástroj, což je výhodné při přesném vrtání, včetně otvorů blízko hrany či překrývajících se otvorů.
Ozubené sukovníky mají obvodové ostří s jednotlivými zuby. Přerušovaný kontakt s materiálem může omezovat tření a zahřívání, zejména u větších průměrů a při opakované práci.
Vlnkové sukovníky používají zvlášť tvarovaný obvodový řezný profil. Tato konstrukce pomáhá vytvářet čistý okraj otvoru a může omezovat tření a zahřívání při vrtání. Při volbě zohledněte i požadovaný průměr a vhodnost konkrétního nástroje pro daný materiál.
Pro tvrdé dřevo nebo abrazivní deskové materiály mohou být vhodnější strojní sukovníky s tvrdokovovými břity; vždy se řiďte materiálovým určením konkrétního výrobku.
Pro přesné opakované neprůchozí otvory, například pro nábytkové panty, je praktický sukovník s hloubkovým dorazem.
Pro upínací systémy 1/4" jsou určeny sukovníky se šestihrannou stopkou.
Kde se sukovníky využívají v praxi
Sukovníky (Forstnerovy vrtáky) slouží především pro přesné vrtání neprůchozích otvorů s převážně rovným dnem. Typické použití zahrnuje výrobu nábytku, kuchyní, dveří a další truhlářské a montážní práce.
- vrtání otvorů pro miskové nábytkové panty a jiné kování,
- zapuštění spojovacích a montážních prvků, hlav šroubů nebo matic,
- vytváření přesných prohlubní a částečně se překrývajících otvorů,
- vrtání blízko hrany dřevěného dílu při odpovídajícím vedení nástroje.
Obvodové ostří nejprve nařízne vlákna dřeva a čelní břity následně odebírají materiál ze dna otvoru. Běžná středicí špička může uprostřed dna zanechat malý důlek.
Sukovníkem lze vytvořit také průchozí otvor, ale při průchodu na opačnou stranu je potřeba chránit materiál před vytržením vláken. Pro dlouhé hluboké otvory v konstrukčním dřevě je vhodnější jiný typ vrtáku.
Jak se se sukovníky pracuje
Vždy bez příklepu. Obrobek bezpečně upevněte a zajistěte stabilní vedení vrtačky. Pro přesné a opakované vrtání je výhodná stojanová vrtačka nebo jiné pevné vedení.
Zvolte vhodné otáčky. Přizpůsobte je průměru, druhu dřeva a pokynům výrobce. Větší průměry obvykle vyžadují nižší otáčky. Nepoužívejte nadměrný přítlak, který zvyšuje zahřívání a může zhoršit kvalitu otvoru.
Odstraňujte třísky. Při hlubším vrtání nástroj pravidelně vytahujte z otvoru. Zabráníte hromadění třísek a nadměrnému zahřívání.
Jak dosáhnout čistého průchozího otvoru? Při výstupu sukovníku mohou na spodní straně obrobku vznikat výtrhy vláken. Podložte proto obrobek odpadním dřevem, které vlákna podepře. Není-li podložení možné, vyvrtejte otvor nejprve z jedné strany tak, aby středicí špička označila druhou stranu, a potom otvor dokončete z opačné strany.
Ozubené nebo neozubené ostří při průchozím vrtání? V jednom praktickém srovnání poskytlo hladké ostří při rychlejším posuvu čistší vstupní hranu, zatímco ozubené zanechalo čistší výstupní hranu. Při opatrném pomalém posuvu se rozdíl téměř vytratil. Při požadavku na čistý výstup je proto důležitější správný postup a podložení než samotné ozubení.
Z jakých typů sukovníků si můžete vybrat?
Jednotlivé skupiny se liší zejména konstrukcí ostří, možností regulace hloubky a způsobem upínání:
Skrýt